Bachelor Thesis from the year 2007 in the subject Philosophy – General Essays, Eras, grade: 1, 7, Charles University in Prague (Fakulta Humanitních Studií/ Faultät für Humanistisches Wissen), language: Czech, abstract: Klademe si otázku, zda je zcela oprávněný Hayekův názor, že to byl právě Descartes, kdo zformuloval základní teze konstruktivistického racionalismu.
Nejprve je nutné objasnit, co vůbec Friedrich A. von Hayek myslí pojmem „konstruktivistický racionalismus“. V první části této práce proto začnu vysvětlením Hayekových základních filosofických tezí. Poté ukáži, na jakých základních předpokladech teorie poznání tyto teze stojí a proč je Hayekova filosofie filosofií kritickou/evoluční. Nakonec vysvětlím, proč je jeho model světa alternativním modelem k představám konstruktivistických racionalistů; v čem přesně spočívá konstruktivistický racionalismus; a na závěr jeho explicitní výtky vůči Descartesovi.
Ve druhé části této práce se obrátíme ke spisům Descartesa, abychom v nich našli přinejmenším náznaky možné obhajoby proti Hayekově kritice. Nejprve celkově přiblížím Descartesův substanciální dualismus a funkci Boha. Dále vysvětlím, kdo (nebo co) je v tomto systému člověk. V tomto ohledu vyjde najevo, že je podle Descartesa možné chápat člověka dvěma odlišnými způsoby: za 1.jako poznávající Ego (proti světu) a za 2.jakožto žijícího člověka, jako spojení těla a duše (ve světě).
V další kapitole budu zkoumat možnosti a meze poznání člověka, abych ukázala, že jeho poznání není podle Descartesa neomezeným (a že tedy v tomto smyslu Descartes není konstruktivistickým racionalistou). Nakonec se budu zabývat tím, co je podle Descartesa nejlepší činností člověka. Pokusím se vysvětlit, co je to descartesovský projekt řádné mysli. Nakonec ukážu, že mluví-li Descartes o jakémkoli reformním úsilí potom toto úsilí směřuje vždy a pouze od Já k Já. Jeho projekt řádné mysli lze tedy chápat jako návrh privátní reformy sebe sama. Ukáži však, že myšlenku přenosu této privátní reformy na společnost Descartes výslovně odmítá – že tedy odsuzuje pokusy o společenskou reformu jako projev nerozumu. To bude také mým druhým argumentem proti Hayekově kritice.
V závěru celkově shrnu, proč se domnívám, že Hayekova kritika René Descartesa není zcela oprávněná a že konstruktivisticky racionalistické jsou teprve až určité interpretace jeho prací. Nakonec připojím krátkou úvahu o situaci člověka ve světě, která je podle mého názoru v obou filosofických koncepcích v mnoha ohledech velmi podobná: Nezávisle na „nepřekonatelné“ odlišnosti obou konceptů se totiž situace člověka ve-světě v souvislosti se spontánním řádem v prvním a s Bohem v druhém případě ukazuje v základních rysech jako tatáž.
Nejprve je nutné objasnit, co vůbec Friedrich A. von Hayek myslí pojmem „konstruktivistický racionalismus“. V první části této práce proto začnu vysvětlením Hayekových základních filosofických tezí. Poté ukáži, na jakých základních předpokladech teorie poznání tyto teze stojí a proč je Hayekova filosofie filosofií kritickou/evoluční. Nakonec vysvětlím, proč je jeho model světa alternativním modelem k představám konstruktivistických racionalistů; v čem přesně spočívá konstruktivistický racionalismus; a na závěr jeho explicitní výtky vůči Descartesovi.
Ve druhé části této práce se obrátíme ke spisům Descartesa, abychom v nich našli přinejmenším náznaky možné obhajoby proti Hayekově kritice. Nejprve celkově přiblížím Descartesův substanciální dualismus a funkci Boha. Dále vysvětlím, kdo (nebo co) je v tomto systému člověk. V tomto ohledu vyjde najevo, že je podle Descartesa možné chápat člověka dvěma odlišnými způsoby: za 1.jako poznávající Ego (proti světu) a za 2.jakožto žijícího člověka, jako spojení těla a duše (ve světě).
V další kapitole budu zkoumat možnosti a meze poznání člověka, abych ukázala, že jeho poznání není podle Descartesa neomezeným (a že tedy v tomto smyslu Descartes není konstruktivistickým racionalistou). Nakonec se budu zabývat tím, co je podle Descartesa nejlepší činností člověka. Pokusím se vysvětlit, co je to descartesovský projekt řádné mysli. Nakonec ukážu, že mluví-li Descartes o jakémkoli reformním úsilí potom toto úsilí směřuje vždy a pouze od Já k Já. Jeho projekt řádné mysli lze tedy chápat jako návrh privátní reformy sebe sama. Ukáži však, že myšlenku přenosu této privátní reformy na společnost Descartes výslovně odmítá – že tedy odsuzuje pokusy o společenskou reformu jako projev nerozumu. To bude také mým druhým argumentem proti Hayekově kritice.
V závěru celkově shrnu, proč se domnívám, že Hayekova kritika René Descartesa není zcela oprávněná a že konstruktivisticky racionalistické jsou teprve až určité interpretace jeho prací. Nakonec připojím krátkou úvahu o situaci člověka ve světě, která je podle mého názoru v obou filosofických koncepcích v mnoha ohledech velmi podobná: Nezávisle na „nepřekonatelné“ odlišnosti obou konceptů se totiž situace člověka ve-světě v souvislosti se spontánním řádem v prvním a s Bohem v druhém případě ukazuje v základních rysech jako tatáž.
€18.99
Limba Cehă ● Format PDF ● Pagini 60 ● ISBN 9783640357758 ● Mărime fișier 0.7 MB ● Editura GRIN Verlag ● Oraș München ● Țară DE ● Publicat 2009 ● Ediție 1 ● Descărcabil 24 luni ● Valută EUR ● ID 3853797 ● Protecție împotriva copiilor fără
Mai multe cărți electronice de la același autor (i) / Editor
2.666 Ebooks din această categorie
